Zámecké expozice Muzejního a galerijního centra se otevřely veřejnosti

Cesta k otevření nebyla vůbec jednoduchá. Všechny expozice se vytvářely na tvz. zelené louce, kdy samotnému svozu exponátů předcházela často složitá jednání se zapůjčiteli a samozřejmě naplnění jejich podmínek. „Nejdelší jednání trvala s Národním památkových ústavem a jsem moc rád, že se dohoda stihla podle plánu a návštěvníci tak mohou vidět autentické originály“, říká vedoucí MaGC Martin Beníček. Další část prvků expozice se však musela nechat vyrobit či koupit z uměleckých aukcí, protože nebylo možné je získat jinak.  První část zámecké pokoje je koncipována jako pracovna aristokrata a obrazová galerie. Je zajímavé, že krom obrazů předků (představitelé rodu Žerotínů z 17. a 18. století) si šlechtici nechávali pořizovat i obrazy se světskou a náboženskou tématikou, také kopie podle světových malířů a koně jako symbol reprezentace a úspěchu. Z náboženských témat jsou to často biblické motivy (Lot a jeho dcery, Josef před faraonem, Bratři ukazují Jákobovi Josefovo roucho) nebo portréty svatých např. Sv. Šebestián od rakouského malíře Hanse Adama Weissenkirchena (1646-1695).  Z kopií slavných obrazů můžeme vidět obraz Španělský král a jeho rodina, kopie dle A. P. Rubia nebo Madonu s dítětem dle B. E. Murilla. Pokoje jsou doplněny dobovým nábytkem a autoři expozice uvažují i o budoucím začlenění rostlin ve spolupráci s Národním centrem zahradní kultury. Další část expozice Reditus Leonia představuje rod Žerotínů. Město Valašské Meziříčí má mimořádně dlouhou a kontinuální tradici svázanou s tímto rodem. Žerotínové získali Valašské Meziříčí již v roce 1547 a majetky si zde drželi až do 20tých let 20. století. Mezi výrazné exponáty patří cca 6 metrů dlouhý barokní rodokmen Virtus Leonina s portréty předků, imaginárně vedoucí až k ruským Rurikovcům. Zajímavý nejen pro heraldiky bude druhý rodokmen komplexně zpracovávající rod Žerotínů. Mezi zajímavé exponáty budou patřit modely dobových zámeckých areálů (kromě Valašského Meziříčí také zámek ve Velkých Losinách) a také dobové kostýmy dle portrétního zobrazení. Expozice Josefa Ignáce Sadlera je obohacena o velký apoštolský cyklus z Arcibiskupského muzea v Olomouci. V této souvislosti je potěšující zprávou i to, že vybraní restaurátoři zahájili práce na obnově Kaple smrtelných úzkostí J. Krista. Tato kaple by se měla stát pomyslnou perlou celé expozice. Rozhovor s restaurátory pro Vás připravujeme. „Pro dosažení cílů autorů expozice jako otevřeného místa pro aktivní získávání informací a živé střetávání s historií, uměním a kulturou mohu říct, že naše práce otevřením nekončí. I nadále chceme jednotlivé expozice obohacovat, činit atraktivními pro návštěvníky dle pravidel dynamických expozic. Věřím, že se nám podaří i vytvářet zajímavý a pestrý doprovodný program a lidé se k nám rádi budou vracet“, doplňuje Martin Beníček.