"Není nic, co by se nedalo namalovat, jde jen o myšlenku, která se stane realitou či abstrakcí na plátně“, říká Monika Otáhalová

"Není nic, co by se nedalo namalovat, jde jen o myšlenku, která se stane realitou či abstrakcí na plátně“, říká Monika Otáhalová

Monika Otáhalová (MONA) pochází z Čeladné. Malování se věnuje od útlého dětství a vzhledem k technickému vzdělání si zdokonalovala techniku 3D zobrazení i perspektivu. Pracovala určitou dobu pod vedením akad. sochaře Jana Františka Kováře, také v Ateliéru 34, prošla kurzy automatické kresby s použitím pravé hemisféry mozku. Díky své empatii propůjčila malbě vliv pozitivní energie na diváka. 

 

Co pro Vás znamená umění, malování?

Malování pro mne znamená zobrazení "útěku" z reality všedního dne a nastolení absolutní relaxace mých myšlenek. Ale při tom být stále nohama na zemi. Takový je i můj slogan: "Mít hlavu v oblacích s nohami na zemi". Protože jsem vozíčkář a sport a pohybové možnosti jsou pro mne momentálně takřka nemožné, je kreativita nejlepší věc v mém životě, kromě mých úžasných podporujících blízkých a přátel.

 

Věnujete se různým druhům plošné tvorby (grafice, malbě, tisku). Zkoušela jste někdy tvořit i plastické objekty, sochy? Lákalo Vás to, lákalo by Vás to?

Ano, samozřejmě mě to lákalo, je to příjemné rozšíření uměleckého vyjádření a také hodnotné pochopení prostoru pro malbu. Netvořím sice sochy z kamene, ale baví mne tvořit malé postavičky pomocí mistrovské třídy pro výrobu panenek apod. Ale tomu se věnuji jen příležitostně, hlavně když potřebuji obdarovat někoho blízkého něčím speciálním… Tato práce vyžaduje trochu více času a grafika mi čas zcela naplňuje.

 

Tvoříte každý den /nebo máte nějaký pravidelný režim/ či jde spíše o nárazovou činnost, kdy Vás popadne múza?

Snažím se tvořit každý den, když mi to můj zdravotní stav a okolnosti dovolí. S malováním je to stejné, jako se vším, co chcete dělat naplno. Musíte cvičit a já konkrétně ještě více, protože moje nemoc ovlivňuje hlavně motoriku a jemnou motoriku obzvláště. Tak mi nezbývá nic jiného, než cvičit a tvořit. Vlastně je to moje nejlepší rehabilitace, jak udržet mozek v kondici. Doporučuji všem!

 

Každoročně tvoříte vlastní kalendář. Neplánujete rozšířit sortiment? A setkává se to v dnešní době s úspěchem, jak na něj lidi reagují?

Snažím se vytvořit kalendář tak, aby měl víceúrovňovou interakci, to znamená, aby se dal vybarvovat, relaxoval jen při pohledu na něj a navodil majitele k zapojení své představivosti, kreativnosti a k zapojení pravé hemisféry mozku, která odpovídá právě za naši kreativitu. Také proto vydávám kalendář v limitované edici, aby si uchoval jedinečnost tisklé grafiky a obrázky z kalendáře se dají uchovat třeba zarámováním, jako obrázek do interiéru, nebo inspirace pro vlastní tvorbu. Mám už své stálé fanoušky a ohlas v éteru je také celkem velký. Na letošní rok jsem připravila ke kalendáři také diář, který je plnohodnotně plánovací se stejnými obrázky, na relaxační vymalování a s motivačním sloganem na každý měsíc. Uvažuji také o návrhu nálepek pro diářové zápisky a použít grafiky na tisk pohlednic. Také mě baví designové návrhy pro textil a produkty. To je sen každého umělce, mít svoji grafiku nebo ilustraci na obale produktu či textilu, knize.

 

 

Je možné někde vidět Vaši tvorbu (naživo či online)?

Mám artový účet na Instagramu @monaart54, který je veřejný a můžete tam vidět výběr mé tvorby, hlavně grafické a ilustrační. Malbu vystavuji na výstavách v galeriích, je to lepší pro přímou interakci a atmosférou s divákem. Minulý rok to byla výstava VVS v MAGC a letos budu vystavovat s účastí na projektu neziskové organizace Revenium "Cesta za duhou" v Praze v Galerii Skleňák s tématem "Co mě baví" a bude se konat v říjnu 2021. Jestli situace dovolí a to doufám, jinak pomocí internetových sítí. Toto je výstava děl pacientů s roztroušenou sklerózou, kterou trpím i já, už více, jak 25 let.

 

https://inspirante.cz/autori-cesty-za-duhou-se-predstavuji-monika-otahalova/